Přátelé - sportovci !

Vám všem, kteří závodně pěstujete neb jen rádi hrajete stolní tenis, věnuji tuto knihu. Napsal jsem ji pro vás, protože bych se rád s vámi rozdělil o všechny zkušenosti, které jsem získal, a sdělil vám vše, co by vám usnadnilo a umožnilo dojíti v tomto sportu k metě nejvyšší. Stolní tenis je krásný sport a tak levný, že je každému dostupný. Vyžaduje bystrost oka, svižnost těla, chladné nervy a vůli k vítězství. Toto jsou vlastnosti, které všichni potřebujeme i v každodenním boji o život, a proto jej vřele doporučuji naší mládeži jako dobrou průpravu k zocelení pro těžké životní úkoly.

Začal jsem hrát stolní tenis ve dvanácti letech r. 1932. O tři roky později byl jsem již zařazen do representačního mužstva na mistrovství světa v Londýně. Probojoval jsem se tehdy mezi osm posledních hráčů. V šestnácti letech r. 1936 zvítězil jsem v Praze nad Maďarem Barnou, který byl považován za neporazitelného. O rok později získal jsem mistrovství světa ve smíšené dvouhře s V. Votrubcovou v Badenu. V následujícím roce dobyl jsem titul mistra světa ve dvouhře v Londýně. V roce 1939 získal jsem opět s Votrubcovou mistrovství světa. Hráno bylo v Káhiře před královnou Faridou a králem Farukem. Doba válečná sportu nepřála, ale ihned po válce účastnil jsem se boje o titul mistra Anglie. Bylo to vlastně neoficiální mistrovství světa, protože se postrádala jen účast Američanů. Toto mistrovství se mi podařilo získat bez ztráty jediného setu. Pak jsem podnikl zájezd na mezinárodní turnaj do Francie, který jsem rovněž absolvoval bez ztráty setu. Rovněž tak se mi vedlo na zájezdu do Ameriky, kde jsem nebyl poražen, ačkoliv jsem se utkal se všemi vynikajícími americkými hráči. Celkem jsem získal třicet mezinárodních titulů a asi 500 cen (pohárů, plaket a p.).

Prosím, abyste se nedomnívali, že se zde chci svými úspěchy vychloubat. Uvádím to proto, abych dokázal jaké jsou mé úspěchy v stolním tenisu a že tudíž i mé rady a pokyny, které vám v této knížce chci sdělit, budou odborné a osvědčené. Napsáním této knihy plním slib, který jsem dal mnoha příznivcům stolního tenisu u nás i v cizině. Ve Filadelfii musel jsem tento slib učinit veřejně při rozhlasovém projevu.

Stolní tenis jako každý sport vyžaduje námahu a trpělivost, má-li přinésti závodní úspěchy. Výhodou tohoto sportu však je, že - jak je viděti na mém příkladu - mohou se tyto úspěchy dostaviti rychleji než u kteréhokoliv jiného sportu. Ve dvanácti letech jsem se postavil prvně s raketou za zelený stůl a v sedmnácti letech jsem již dobyl mistrovství světa. Myslím, že právě tento příklad může míti pro mládež mnoho povzbuzujícího.

Tedy hlavu vzhůru, vy všichni, kteří mne chcete následovat. Jen pět stupňů vede k mistrovství světa a ty vám zde nyní chci osvětlit a usnadnit. Základním pravidlem je - vytknouti si vysoký cíl, kterého byste dosáhnout chtěli a při svých schopnostech dosáhnout mohli, a za tímto cílem kráčejte a nedejte se nikým a ničím zdržovat.

Bohumil Váňa

Předmluva |

Stupeň první |

Stupeň druhý |

Stupeň třetí |

Stupeň ćtvrtý |

Stupeň pátý

---

LEGENDY SVĚTOVÉHO STOLNÍHO TENISU: Bohumil Váňa OTA PAVEL: Jak Bohoušek Váňa oplatil hořký slzy Mařenky Kettnerový